Založit webové stránky nebo eShop
 

Naši čivaváci

Březost mateřství štěně
 

Mít štěňátka to je veliká událost plná radosti, ale je k tomu potřeba i trochu obětavosti a hlavně zodpovědnost.

Aby byla fenka vůbec schopná donosit a ve zdraví porodit štěňátka, měla by být v dobré kondici, ale ne tlustá, s minimální váhou 1,8 -2 kg.Umenších fen je to již hazard s jejich zdravím. Hrozí uvíznutí či uhynutí štěněte v úzkých porodních cestách, následný císařský řez, nebo uhynutí feny.

KRYTÍ

Pro nakrytí naší fenky, si vybereme pejska bez exteriérových vad, pokud možno chovného s pp, abychom měli větší jistotu, že budoucí štěňátka dostanou co možná nejlepší genetický základ. Příliš nebereme v potaz ujištění majitele psa, že dává početné vrhy, protože tato vlastnost závisí převážně na feně. Každý zdravý pes " věnuje" feně miliony spermií, ale záleží na tom, tolik má fena v sobě připravených vajíček na oplodnění. Souvisí to s momentální kondicí a velikostí feny.

Nejvhodnější doba na krytí je v období, když se krvavý výtok mění načirý. Nejvhodnější doba pro zabřeznutí je individuální, ale u většiny fen je to 9-13 den. Nejsou však vyjímkou feny, které zabřeznou i 15. či16. den. My kryjeme 10. a překýváme ještě 12. 14. den, aby byla jistota, že se trefíme. Fenu je však ještě i potom nutno hlídat, aby si neopatřila další štěňátko se sousedovic Azorem. Vajíčka totiš dozrávají postupně a v jednom vrhu se při nedopatření mohou objevit štěňata odvíce otců.

Psa a fenu, které chceme zpářit nenecháváme spolu "skotačit" celý den bez dozoru s tím, že oni si poradí. Je potřeba je pustit k sobě, pohlídat je a případně asistovat - pokud fenka nechce stát, nebo pes je pro ni příliš malý a potřebuje podložit nohy. Až se pejsci svážou, tak je přidržujeme, aby se předčasně neodtrhli a neporanily si pohlavní orgány. Pokud se pejsci dlouho snaží o spojení, ale nedaří se to a oni jsou už unavení, je potřeba je od sebe oddělit a nechat je pořádně odpočinout. Potom se to může zkusit znova.

Před nakrytím musíme fenku odčervit, protože larvy škrkavek přecházejí přes placentu do plodů v děloze. (Takže už 14-ti dení štěně může mít ve střevech dospělé škrkavky)

BŘEZOST

Každý chovatel to dělá trošku jinak a já Vám popíši jak je to u nás. Takže ponakrytí fenky (9-14. den hárání) je asi tak měsíc čekání na to zdali to vyšlo. Jestli nám fenka zabřezla, na ní většinou poznáme ještě před ultrazvukovým vyšetřením. Protože jsou pejsci pořát v naší bezprostřední blízkosti, můžeme si lehce všimnout změny chování budoucí maminky. Březí fenka si už tolik nehraje s ostatními a více vyhledává naši bezprostřední blízkost. Chodí si více říkat o pohlazení, opochování a je klidnější. Také má lepší chuť k jídlu. Dalším poznávacím znamením je její zjemnělá srst a na břiše jí trčí dlouhé chlupy dolů. Ve slabinách fence začnou odstávat " záclonky" - trčí chlupy do boku. Toto vše se projeví do 35. dne březosti, takže poslední dobou už naultrazvuk ani nechodíme.

Zhruba do 40. dne březosti krmíme fenku normálně, akorát od poloviny březosti jí1x týdně dáme vitamíny. Dáváme VITA-pet pastu, která je jemná a pejskům chutná. Dávka pro čivavu je jedna kapka, takže kapku z tuby vymáčknu a ona ji s chutí slízne. Extra vápník se však před porodem přidávat nesmí!! Ve vyšším stádiu březosti jí přidáme o jedno menší krmení denně navíc. Důležité je fence dopřát přiměřeně pohybu, aby se v ní plody dobře vyvíjeli a aby nebyla ochablá a zlenivělá. Při pohybu se posilují i svaly stěny břišní, které jsou potom důležité pro porodní stahy. Březí fenku nepřekrmujeme, aby zbytečně neztloustla, protože to by zhoršovalo průběh porodu. Průměrná doba březosti je 62 dní +- 5 dní.

POROD

Blížící se porod poznáme hlavně podle toho, že fenka začne dýchat s jazykem navestě, jako by právě doběhla maraton, přechází z místa na místo, hrabe si noru, nebo se zoufale drápe k nám na postel. (Fenka která má rodit je u nás v ložnici, aby byla pod dozorem.) Toto nám začala posledně dělat Amálka v 5 hodin ráno. Bylo po spaní. Od 7 hodin měla občas porodní stahy asi tak 1x za půl hodiny. Od 9 hodin měla stahy 1x za čtvrt hodiny a vždy to doprovázela zanaříkáním. Potom se to zase na chvíli uklidnilo. V této fázi porodu tzv. otevírací fázi, se jí rovnaly štěńátka v děloze, určovali si pořadí příchodu na svět a otevíral se krček děložní. První štěňátko se vtlačovalo do porodních cest. Stahy nabíraly na intenzitě a zkracoval se interval mezi nimi. Toto trvalo šest hodin a v 11 hod. přišlo na svět první štěňátko, v11:30 druhé a v12:15 třetí. Hned jak štěňátko vykoukne na svět, tak mu roztrhnu plodový obal na hlavičce a ubrouskem očistím nos, aby se štěňátko mohlo nadechnout.  Potom se musí přestřihnout sterilními nůžkami pupeční šňůra ( asi tak 1,5 cm od bříška, v případě krvácení podvázat nití ). Ještě lepší je, předrtit pupeční šňůru nehty, protože se líp uzavřou cévy a pupeční pahýl nekrvácí. Fenku raději nenecháváme, aby pupeční šňůru překousala sama, protože se může stát, že jak za ni při tom tahá, vytrhne ji štěněti z bříška a ono by umřelo. To vysušení nosu a přerušení pupeční šňůry se musí udělat rychle (a opatrně). Potom necháme fenku štěňátko do čista olízat.

Po skončení porodu odneseme fenku ven, aby se vyčůrala, dáme jí napít a necháme ji odpočívat u štěňátek. Pokud je všechno v pořádku, štěňátka se přicucla ke strukům a pijí, tak si můžeme oddychnout. Není potřeba brát je k veterináři. Ten je uvidí až při prvním očkování. Fenka u štěňat první dny leží jak přilepená, na vyvenčejí ji musíme pomalu odnést a žrádlo i pití jí musíme podávat do pelíšku. Ale to trvá jen pár dní. Potom začne od štěňátek odcházet sama. 

-než přijde na svět první štěně, trvá to několik hodin. Nejhorší by bylo zpanikařit a odvést fenu k veterináři s tím, že to nejde a porod nepokračuje. Narušíme průběh porodu a právě tímto komplikace způsobíme.

-nenechme se zaskočit tím, že plodové vody mohou někdy mít ošklivě zelenou barvu. Je to normální.

-jestli že zjistíme u březí feny páchnoucí výtok z pochvy, tak navštívíme veterináře, protože v děloze může být odumřelý rozkládající se plod, který by mohl způsobit sepsi dělohy a následnou otravu feny.

-jestli-že se feně nedaří vypudit štěně ven, protože je moc velké, nebo fena příliž úzká, ale už štěňátko vidíme, namažeme vchod do pochvy stolním olejem, nebo speciálním přípravkem a opatrně zkusíme přetáhnout vulvu přes hlavičku a štěně citlivě vytáhnout. Musíme postupovat v souladu s fenou a jejími porodními stahy. Mírně zatáhneme, když fena zatlačí.

-ihned po porodu se nedá z matčiných bradavek vytlačit mléko. Neznamená to však, že fenka mléko pro štěňátka nemá a že snad budeme muset uměle dokrmovat. Mléko se začne v zápětí tvořit tím, že se štěňátka přisají a tím stimulují mléčnou žlázu k tvorbě a vylučování mléka. Pokud štěňata po sání spokojeně usnou a mají kulatá bříška, tak má fenka mléka dost a nemusíme se vůbec strachovat. 

-mléčná žláza feny produkuje mléko ze všech bradavek, ale štěňátka většinou pijí jen ze zadních ( těch větších ). Přední bradavky jsou nateklé, horké a mléko může dokonce samovolně odkapávat. Po pár dnech se však tvorba mléka v těchto " nepoužívaných" bradavkách sama zastaví a otok ustoupí. Nesnažme se proto mléko odstřikovat, protože tím by jsme jeho tvorbu v těchto nepoužívaných mléčných žlázách jen podporovali. Štěňátka z nich stejně pít nebudou. Můžeme na ně přiložit chladivý obklad. Ale našim fenkám se to vždycky spraví samo. Do týdne je to v pořádku.

 

PÉČE PO PORODU

Fenka se o malé vzorně stará, trpělivě kojí a čistí jim zadečky. První dny se od nich nechce ani hnout, proto jí dáváme papání do pelíšku. Na vyvenčení ji musím vzít a vynést ven. Rychle se vyprázní a honem spěchá za dětima. Ostatní naše čivavky nepustí na dva metry ke svému hnízdu. Zavrčí na ně a oni to respektují a její hnízdečko obcházejí. Postupně jim maminka opatrně dovolí na štěňátka nakouknout. Od doby porodu se snažíme do fenky dostat co nejvíce kvalitního žrádýlka(samozřejmě psího), proto musíme krmit aspoň 3x denně. Ona toho většinou naráz moc nespořádá. Po čas kojení potřebuje fenčin organismus mnoho energie, aby měla dost mléka pro malé a ještě i dost živin sama pro sebe, aby příliš nezhubla a byla v dobré kondici. Proto fenkám s více štěňaty dávám pastu CALO-pet, která je velmi energetická a obsahuje potřebné vitamíny. Velmi důležité je předejít odvápnění feny, takzvané EKLAMPSII, která může nastat jak po porodu, tak kdykoliv po dobu laktace. Jak štěńátka rostou, potřebují více a více mateřského mléka,tím pádem matka musí uvolňovat z těla více a více vápníku. Proto feně dáváme jako prevenci hned od porodu přípravek s kalciem, dalšími minerály a sušeným mlékem (Irish-cal), v dávce čtvrt kávové lžičky 2x denně do krmení. Odvápnění hrozí tím víc, čím víc je štěňat ve vrhu. Je to velmi nebezpečné, zvláště u maličkých plemen. Eklampsie se projevuje různě. Fena má náhle křeče v břichu, třese se zvrací atd. V tomto stavu je nutno ihned zajet k veterináři, který dá feně infuzi kalcia přímo do žíly. Po tomto zákroku se stav rychle zlepší. Bez toho by fena mohla rychle uhynout na selhání srdce!!!

ODSTAV ŠTĚŇAT

Většinou ve 4. týdnu věku začínají štěňata jevit zájem i o jinou potravu, než je mateřské mléko. Ochutnávají namočené rozmačkané teplé granulky pro štěňátka, mohou být i posypané štěněcím mlékem, nebo konzervu pro štěňata kapičku rozředěnou teplým mlékem. Od 6.týdne už by malí měli umět sami žrát a od matky pít jen doplňkově. Krmíme je co nejčastěji a necháme jim k dispozici převařenou vodu. Právě toto období je nejvíc kritické pro odvápnění feny, protože štěňátka jsou už velká a od feny sají jak zběsilí. Proto musíme malé hladovce přikrmovat a dobu kojení postupně omezovat. Než je dáme k fence napít, napřed se musejí pořádně napapat něčeho dobrého, co jim připravíme. Koncem sedmého týdne už je nechám napít jen 2x  denně , aby feně nezatvrdly zbytky mléka, které ještě má a v sedmém týdnu je odstavíme úplně. Pokud štěňata odmítají žrát a chtěly by jen pít od feny, tak musíme fenku od štěňátek oddělovat a pouštět ji k nim jen 3x denně nakojit. Vždycky před tím musíme ale napřed zkusit štěňátkům dát připravené žrádýlko. Po kojení by si ho už tuplem ani nevšimly.

PŘÍPRAVA ŠTĚŇAT NA ODCHOD Z DOMOVA

Malí pejsci procházejí fází socializace ještě u původních majitelů, proto je potřeba se štěňátkům věnovat, aby si odmala zvykly na lidi a vštěpily si je. Je proto příjemnou povinností chovatele si s drobečky hrát, opatrně je chovat, později je brát na chvilku ven (na svoji zahrádku), aby si zvykali na okolní svět a mohli třeba skotačit na trávníku s ostatními členy psí i lidské rodiny. Užijeme si přitom mnoho legrace a nalovíme i pěknéspolečné fotečky. Když už jsou štěňátka plně samostatná, očkovaná a 2x odčervená blíží se čas jejich odchodu k novým majitelům. Do výbavičky dostanou trochu krmení dozačátku (granulky k-9), kousek hadříku z jejich rodného pelíšku, aby se jim tolik nestýskalo, očkovací průkaz apár fotek od narození.

ODČERVENÍ A OČKOVÁNÍ

Štěňátka se musejí u původního chovatele 2x odčervit a naočkovat. Poprvé štěňátka odčervíme ve 3 týdnech a potom znova za 14 dní v 5-ti týdnech, což je týden před prvním očkováním. Nejvhodnější na odčervení štěňat je Banminth pasta.
Pokud matka nebyla před krytím odčervená, nebo víme, že byla promořená škrkavkami, tak musíme štěňata odčervit už vedvou týdnech věku. Odčervování se musí opakovat vždy po 14 ti dnech. Rozhodně musí být štěňata odčervena před prvním očkováním, protože očkovat začervená štěňata může být pro ně velmi nebezpečné a můžou i uhynout.
Nikdy neděláme očkování a odčervení v jeden den, protože by to byla naráz velká zátěž pro organismus štěňátka. Napřed se musejí odčervit a až za pár dní naočkovat.

První očkování štěňat se dělá v 6-ti týdnech a přeočkovává se za 3-4 týdny (už u nových majitelů). Je lepší nechat ještě štěně za 3 měsíce (od druhého očkování) přeočkovat znovu a tato vakcína by měla obsahovat i leptospirózu - nemoc přenosná od myší a potkanů, hlavně ve vlhčích lokalitách. Neměla by ještě obsahovat vzteklinu. U čivav je dobré raději poprvé naočkovat vzteklinu samostatně a to až v 6-7 měsících věku. Veterináři vžak často nutí očkovat vzteklinu už ve 4 měsících. Některým štěňátkům to třeba neublíží, ale některá mohou mít dost škaredou reakci. To dopředu nikdo neví.

Takovéto schema používáme my:

3 týdny - odčervení (Banminth)
5 týdnů - odčervení (Banminth)
6 týdnů - první očkování
7 týdnů - odčervení (Banminth)
9-10 týdnů - druhé očkování
5,5 měsíce - třetí očkování ( pár dní před tím odčervit)
7 měsíc - vzteklina
Za rok a vždy 1x ročně - kombinovaná vakcína vzteklina + ostatní nemoci
Dospělého psa odčervovat 2x ročně nebo i častěji (při začervení podle koprologického rozboru)

U čivav je na místě použít šetrnější a dražší značky vakcín. S prvním očkováním vztekliny nespěchat a raději ji nedávat v kombinované vakcíně, ale samostatně. Toto je můj názor, protože některé čivavy, zvláště ty maličké, jsou přecitlivělé a špatně to snášejí. Mohou se unich objevit různé nežádoucí reakce. (Otok těla, malátnost, zvracení, netečnost, spavost). V místě vpichu se může objevit bulka, která se však sama časem vztřebá.
U odčervování musíme dbát přesného dávkování preparátu podle přesné váhy čivavy. (nebudeme 2,5 kilové čivavě dávat tabletu na 5 kg). Pozor také na kapku proti blechám a klíšťatům, která se kape mezi lopatky. Je to velmi jedovaté a naše Pegginka nám na to málem umřela, když jí to veterinář kápl a neuvědomil si, že se ten preparát nesmí používat u psů do 2 kg hmotnosti. Ono to totiš na tom přípravku nebylo ani česky napsáno, ale jen anglicky. Doktor anglicky neuměl......

VÝBĚR ŠTĚŇÁTKA

Když si vybíráme chovatele a potom jeho štěňátko, tak si všímáme toho, jak se ke svým pejskům chová, zda Vás ochotně zahlcuje informacemi o péči okrmení, zda se Vás vyptává, jestli máte pro štěňátko všechno připravené atd. Chovatel ze sebe musí chrlit informace jak na běžícím páse. Je rád, když se ho na něco zeptáte a velmi ochotně Vám na vše odpoví. Ukáže vám rodiče, nebo aspoň matku štěňátek, povykládá jak se stříhají drápky, co a kolikrát denně krmit atd. To je potom dobrá volba, které nebudete později litovat.

Bohužel, najdou se i " chovatelé" , kterým je celkem úplně jedno co si s pejskem uděláte, hlavně, že si ho od něj koupíte. Moc vám toho o chovu neřekne, nebo vás dokonce nepustí ani dovnitř k ostatním pejskům. Štěně donese na chodbu a stylem ber-neber vám ho nabídne. A rychle odchod. No odtakových lidí bych si teda štěňátko nikdy nekupovala. Je podezřelé i to, když Vám chce někdo štěně dovést domů. Potom nevidíte, odkud štěně pochází, v čem žilo a co je ten chov vůbec zač.

Než si pejska vezmeme, tak zkontrolujeme zda nemá kýlu, nesmí mít průjem, zakysaná očička, hnisavý výtok z nosu, parazity ( svrab v uších atd.). Mělo by být vztřícné, veselé, mít plné bříško, čistou srst. Nesmí být ani vyplašené a bojácné.



Dotazy k tématu:

Falešná březost
N
aše 2 letá fenka se už týden chová divně. Pořád si hlídá a nosí jednu hračku a vrčí na mě, když se chci přiblížit k jejímu pelíšku a hračku jí vzít. Také méně žere. Nevíte co by s ní mohlo být?

U vaší fenky se jedná o falešnou březost. To znamená, že fenka si myslí,že ta hračka je její narozené štěňátko. Proto si ji tak hlídá a opečovává. Může se jí dokonce začít tvořit mléko. Je to hormonální porucha.

Co můžete pro fenku udělat je to, že jí vysvětlíte, že žádná štěňátka nemá a snažte se ji nějak zabavit, aby na to zapoměla. V první řadě jí nekompromisně odeberte tu hračku a schovejte ji. Místo toho udělejte fence pestrý program. Choďte často na vycházky, vezměte ji k někomu na návštěvu, věnujte se jí a nenechte ji hrát si na mámu. Pelíšek jí můžete dát přechodně na jiné místo. Vaše fenka by měla být za pár dní vpořádku. Pokud ne, navštivte veterináře, který by ji musel léčit hormonálně.

 

 
TOPlist